Koh Tao, ostrov potápěčů a nebo taky zabijácký ostrov. Přijde na to, jaké titulky v médiích člověk vlastně hledá. Ostrov je svým způsobem jedinečný. Trochu se liší od ostatních míst v Thajsku, ale hlavně, nikde jsem nepotkal tolik žraloků velrybích jako právě tady.
Koh Tao je malý ostrov severně od Koh Samui a Koh Pha Nganu. Potápění v Koh Tau.
“Koh Tao je také nazýván potápěčským ostrovem. Téměř všichni návštěvníci sem míří za potápěním, nebo aby se potápět naučili.”
Koh Tao je malý ostrov na který se jezdí téměř výhradně za potápěním a to téměř celý rok. Sezóna tady není úplně omezená ročním obdobím a dá se sem klidně přijet i v našich letních měsících. Po nějaké době tady jsem si uvědomil, že vídám mnohem více turistů a návštěvníků, než místních. Návštěvníci jsou rozhodně v přesile a to se trošku odráží na mentalitě místních, protože možná toho mají trošku už přehršle. Ne, že by Tě vyloženě posílali domů, ale nejsou tak extrémně pohostinní, jako v jiných částech Thajska.
Ostrov smrti
Po nějaké době jsem ale taky zjistil, že palcové titulky na internetových stránkách nazývají toto místo Ostrovem smrti. Expati, kteří tu žijí několik let, tohle téma buď zlehčují a nebo se tomu vyloženě smějí. Nikdy a s nikým a na žádném místě jsem se tu necítil v nebezpečí. Nejhorší věc kterou jsem tu zažil, byli písečné blechy, kterých jsem se nějakou dobu neuměl zbavit, a to bylo fakt frustrující.
Ostrovy skautů
Když do vyhledávače zadáš Koh Tao, v obrazové sekci se ti ukáže asi milion obrázků ostrova, který se jmenuje Koh Nangyuan. To v překladu znamená něco jako želví ostrovy. (rozhodně ne proto, že bys tu nějaké mohl najít). Fotky jsou většinou pořizovány z vyhlídkového bodu na Koh Tau . Dva mini ostrůvky spojené nádherným bílým pruhem, což je vlastně úžasná pláž, opravdu lákají. Pobyt na ostrově je jeden velký splněný sen. Ale nedej se zmýlit, luxusní jsou zde především ceny. Po zbytku pobytu na ostrově se tu budíš cítit jako v pionýrském táboře. Máš totiž dvě možnosti, dojet sem výletovou lodí na a strávit zde den. Což je skoro malé utrpení. Jednak je tu všechno předražené a za druhý si takový nápad neměl sám. V poledne se tu těžko hledá místo na malý ručník. Platí za za všechno, dokonce i za osprchování si účtují 50 Bahtu, tedy pokud vůbec teče voda. A nebo sem přijdeš strávit noc. To má tu výhodu, že turisti odpoledne zmizí a pláž zůstane pravděpodobně jen pro Tebe jako se to stalo nám. Nicméně, ještě se neraduj.
Ubytování si můžeš objednat tady: https://www.nangyuan.com/en/rooms.html Je to jediný hotel na ostrově, takže se nespleteš. My jsme tu za noc platili nehorázné peníze. Na webu jsme se dočetli, že si není povoleno si přiváže žádný alkohol. Šáňo na oslavu jsme tedy nechali doma, moc velká chyba. Hotel je vybaven spíš kantýnou, než restaurací. Jenže v kantýně se ještě najíš luxusně, tedy v porovnání tady s tím. Moc se o tom nebudu rozepisovat, ale jako malý příklad uvedu piďi story s desertem. Chtěli bychom palačinku s mangem - mango není už dobré, příííííliš staré a a černé - Tak si dáme se zmrzlinou a čokoládou - hm zmrzlina není, tak si dáme palačinku s liči - hm, liči teď zrovna došlo, aha tak co vlastně máte - palačinku s ananasem - ok, tak nám prosím přineste dvě. Na talíři pak byla úplně suchá palačinka s dvěma kolečky ananasu. Vedle talíře nám položil dva pytlíčku cukru do kafe, kdybychom prý chtěli, aby to mělo nějakou chuť. Z alkoholu nebylo nic, kromě malého červeného vína, asi 2dcl lahvička. Po desertu jsme museli zaplatit, protože obsluha odjížděla domu na vedlejší ostrov. Osiřeli jsme. Našli jsme recepční, ta ale žádný alkohol neprodává. Hm, tak jdeme domů. Z úsporných důvodů je vypnutá voda a elektrika. Tak vlastně opravdu neví, pro koho je takový "hotel" vlastně dělaný, ale protože jsme na celém ostrově byli sami s ještě jedním japonským zabloudivším párem, udělali soudruzi z Thajska někde zřejmě nějakou chybičku.
Potápění
Ceny za potápění jsou tu extrémně nízké a začínají už někde na 700 Bathech za ponor. Přišel jsem sem z Khao Laku, kde se za dva ponory platilo 5.600 Bahtů. Jezdí se buď velkou rybářskou lodí upravenou pro potápěče a nebo tu mají samozřejmě malé long-taily. Před našim příjezdem se tu jeden potopil, protože na něm bylo moc lidí. Kdyby to byla větší loď a dál od břehu, měli bychom alespoň další vrak na potápění. Dojezdy jsou příjemné a pohybují se od 15 do 40 min. Viditelnost je opět ve srovnání s Khao Lakem horší, ale mořský život je tu přesto bohatý a to se přitom nejedná o přírodní rezervaci. Jedno z nejznámějších potápěčských míst se jmenuje Chumphon Pinnacle. Je na severozápadě ostrova a je samozřejmě nejvzdálenějším místem z okolí. Nicméně právě tady jsem několikrát potkal žraloka velrybího, což je neuvěřitelný zážitek pro každého potápěče.